Historie

Z historie obce Komárov 

    Komárov je krajní vesnicí patřící k Blatům. Tato oblast je ohraničena vesnicemi Zálší, Borkovice, Klečata, Mažice až k Veselí nad Lužnicí. Okolí Komárova, jako každého místa v rovině položeného nevyniká rozmanitostí, avšak, jisté pozoruhodnosti zde jsou. Je to především zvláštní krajinný ráz, vlastní je Blatům.V minulosti bývalo okolí obce značně zavodněno, protože spodinu půdy tvoří nepropustný jíl. Proto r. 1925 došlo k melioraci vyrýpáním hlavní odvodňovací stoky blatské, počínající u Komárova a končící v řece Lužnici u Veselí.
     Obec leží 429 m nad mořem a rozkládá se na nepatrné vyvýšenině půdy, takže neleží již v oblasti rašelinišť. Je ze tří stran obklopena lesy, není zde výhledu do okolí a na místa vzdálenější. Pouze za jasného dne lze spatřiti přes blatské roviny v dálce hory Novohradské.
    Protože zemní podklad je hlinitá naplavenina, nevyskytuje se zde stavební kámen. To se obráží v chatrných cestách, které v zimě odstrašují chodce a zcela odůvodňují vžitý název „na blatech“.
    Zdejší kraj oživne nejvíce v měsíci květnu, kdy po skončení jarních polních prací vypraví se celá vesnice na blata, k rýpání borek. Tu i z dalekého okolí zakupují si občané kus „panského bahna“, aby si tak opatřili levné topivo. Říká se zde, že při dělání borek se člověk několikráte ohřeje.
    Nejdříve nutno srýpati vrchní drn a případně i hlínu, nežli se ukáže rašelina. Pak zvláštními řetízky k tomu upravenými vyrypují se jedním šlápnutím „borky“, tj. kus bahna v podobě cihly. Ty se skládají na místě opodál, aby se vysušily. Je-li jedna vrstva vyrýpána, rýpá se druhá a další.
    Na komárovském blatě rýpají se jen 3, nejvýše 5 vrstev, protože rašeliniska zde končí. Na panském – Schwarzenberském, jen několik set metrů dále, může se rýpati až 14 vrstev, což jest hloubka kolem 3 metrů.
    Asi po 4 týdnech se borky „šraňkují“, tj. překládají a opět po nějakém čase se „kopí“, tj. staví do dutých kopek, kde již docela doschnou, takže v srpnu se můžou již použiti k topení.
    Z dávné minulosti obce je známo pramálo. Nebyly nalezeny žádné zápisy. První připomínka je z roku 1510, kdy Jan Čabelický ze Soutic koupil tvrz Březnici a s ní Komárov s blízkým dvorem Nadějí. Dvůr byl pronajt Antonínu Skočdopolovi, měšťanu soběslavskému za 360 zlatých. Další zprávy jsou z r. 1845, kdy byl dvůr pronajat Gabrieli Švestkovi, měšťanu bechyňskému. V té době byl Komárov připojen k soudnímu okresu bechyňskému, což bylo pro odlehlost a špatné silniční spojení velmi nevýhodné. Několik pokusů obce o připojení k Soběslavi podařilo se teprve r 1949 při reorganizaci veřejné správy. V minulém století, kdy původní dřevěné budovy zdejší byly přestavovány a budovány z cihel domácky pálených, obdržel Komárov zvláštní blatský svéráz.
(Z knihy Chleborad: Popis okresu bechyňského z r. 1928)